• Nahrávací studio
• Produkce
• Beatmaker
• Voiceover
• Label
• Videoprodukce
• Grafické studio
• Vybavení
• Reference
• Videogalerie
• Fotogalerie
• Ceník
• Rezervace
• Vouchery
• Kontakt
• TdBlog

Epizoda třetí - První kapely a produkce CD v nahrávacím studiu

První kapely a produkce CD

Život přinese vždy odpovědi sám, ozval se kamarád z Valmezu, který věděl o mých plánech se studiem, že má kapelu ME2D a chtějí to u mě zkusit. A bylo to tady, panika, mám všechno co potřebuji? Za dva dny jsou tady a já ani netuším, jestli to bude fungovat. Dva dny jsem vše kontroloval, testoval vstupy a ovládání.

Nahrávání, den první. Bylo mě třicet, studiových zkušeností z opačného pohledu byla spousta, ale z pohledu producenta a zvukaře? Popravdě si první den pamatuji jen mlhavě, vše probíhalo tak přirozeně, že ani nechápu, čeho jsem se tolik bál. Na produkci je nejkrásnější jedna zásadní věc, v jednom okamžiku se stanete členem kapely. Byl to taky prazvláštní pocit, kdy večer odcházíte z nové „práce“ a máte chuť si dát ještě směnu. Žádná únava, pouze celkový pocit štěstí. Mám své studio, své první nahrané stopy a všechno šlape.

Jak jsem již napsal, nikdo o studiu nevěděl, jen já a pár přátel. Co dál, jak dát muzikantům o sobě vědět? Pár večerů na stodolní ulici, kde jsem bydlel v havířském bytě 1+1 postupně zformovalo projekt, který dostal název Ostrava Music City. Kompilace, na kterou vyberu z přihlášek 20 kapel a natočím s nimi vždy jeden produkční singl.

Internetové prostředí bylo mnohem méně vytížené, přišla na řadu tvorba webu a hlavně jeho obsahu. Kompilační CD nových vznikajících kapel byla jedinečnou možností, jak si vybrat lidi pro další produkční spolupráci. Navíc CD sebou neslo reklamu a publicitu pro studio. Nově vzniklé produkční vydavatelství TdB Production najednou bylo na světě a mluvilo se o něm.

Plánování kompilace sebou neslo spoustu problémů, které postupně vyplouvaly na povrch. Čas je v tomto ohledu neúprosný soupeř. Každý song zabral 24 hodin práce. Snaha o vyvážený celkový sound, kdy na desce hraje vedle sebe folk, pop a hardcore, je hodně velká výzva, která vám nedá spát. Ve finále stejně příjdete na to, že snažit se zvuk sjednotit, je jako spřátelit geparda s gazelou. To jsem ale musel zjistit sám, nikde to nevyčtete.

Co ale musim připsat do kladů této práce na kompilacích, je právě ten kontakt a propojování žánrů. Spojování lidí, kteří jinak žijí vedle sebe v izolaci. Vždyť dnes když vidím Staré pušky, ve kterých hraje bluesman z QZH Špony, vzpomenu si, že seznámeníl Sida z Degradace a Šponyho, proběhlo právě na křtu této první kompilace v klubech na stodolní ulici a následně spolu dali dohromady první studiovku Zapalme náš byt.

Díky této kompilaci, jsem začal pracovat na albu „Atomic Boogie“, s kapelou Degradace a na první desce „Sladkých 11“, kapely Staré Pušky. Souběžně nahrávám první album s kapelou Public Relations „No Turns“, do které vstupuji jako kytarista a taky zakládám akustický projekt Acoustic Vendetta, se kterým natáčíme album „Podzemní řeky“. Kapele Občas band produkuji CD „Lehké písně na těžkou dobu“. S kapelou Acoustic Irish natáčím debutové CD „Až se budem kolíbat ...“.

Pozastavím se u spolupráce s kapelami Degradace a Staré Pušky. Obě kapely dělaly svá alba souběžně. Snažili jsme se tehdy o koncepci, ale hlavně jejich desky nevznikaly najednou, ale po jednotlivých singlech. Tahle rada je pro každou kapelu která začíná asi tou nejlepší. Točte alba po singlech, je to jedinečný způsob, kdy na desku nedostanete takzvanou vatu, ale všechny singly budou mít svůj potenciál. Když uděláte singl v nějaké kvalitě, ten další nikdy neuděláte hůř, vždy je tam cítit nějaký posun nahoru, poučení z předchozích chyb a hlavně je na singlu vidět ta péče, kdy se vaše myšlení nerozběhne po celém albu.

Právě tato dvě alba, která byla mými prvními dětmi, nastínila cestu jak dál. Samozřejmě nejsou alba zvukově dokonalá, to by byla blbost tvrdit, že jsem spadl na zem a stal se géniem. Ale byla skvěle přijata kritikou právě pro jejich obsah. Ono to, že má deska špičkový zvuk neznamená, že její písně zůstanou nesmrtelné. To ukáže až čas, jestli to stálo za to.

Pomalu přecházím k tomu zásadnímu. Řeči o tom, že točíte album hlavně pro sebe a ne pro lidi si necháme až vyjdou špatné recenze jako výmluvu. První věc která mě zajímá je to, kdo na vaše album čeká? Jakým způsobem si získáváte zájem lidí o vaši muziku. Do jaké sociální třídy patříte, koho jsou schopny oslovit texty, které budete zpívat.

Vím, spousta otázek, ale dokud nemám jako producent jasnou odpověď, nemá cenu cokoli točit. Odpověď ale umím najít velice rychle, je to jen o otevřenosti kapely při první konzultaci. Asi je to určitá psychologie, která nemá žádné matematické vlastnosti.

Je dobré, když lidé začnou jako první věřit ve vás, pak vám svůj směr cesty ukazují sami a ani o tom vlastně neví. Najde se pár producentů, kteří vás předělají k obrazu svému, udělají z vás postavičky podobné jiným slavným postavičkám, ale řekněme si upřímně, kdo z vás chce ztratit vlastní identitu a tvářit se celý život, že jste někdo jiný.