• Nahrávací studio
• Produkce
• Beatmaker
• Voiceover
• Label
• Videoprodukce
• Grafické studio
• Vybavení
• Reference
• Videogalerie
• Fotogalerie
• Ceník
• Rezervace
• Vouchery
• Kontakt
• TdBlog

Epizoda pátá - Hledání producenta a výběr studia

 Hledání producenta a výběr studia

Tato kapitola patří kapelám. Pokud berete produkci opravdu vážně, nikdy nedomlouvejte nahrávání či produkci mailem, dnes na trhu působí spousta individuí, které vám naposílají cizí reference a přitom točí na mixech z NDR a tvrdí že jsou plně vybavení technikou jako v Abbey Road, které viděli pouze na fotce.

S producentem se sejděte vždy přímo ve studiu, kde budete nahrávat. Osobní kontakt vám napoví, jestli se jedná o člověka, který chápe co děláte a je schopen najít cestu pro váš posun dopředu. Navíc uvidíte velikost prostoru a hlavně ucítíte, jestli vás inspiruje jeho atmosféra. Tohle je trochu chemie, ale vztah mezi producentem a klientem nevzniká hodinu, ale vyvíjí se třeba i rok.

Z opačné strany produkčního je to podobné, vždy se snažím najít cestu, která je pro klienta nejschůdnější. Hledám v kapelách slabé a silné články, na které vždy upozorním. Ono se totiž i z nedostatku dá vymáčkonout pozitivum, které není na první pohled vidět a hlavně slyšet. Velikou devizou každého člověka který dělá hudbu jsou jeho hudební kořeny. Jeho minulost, sociální cítění a v některých případech i pohled na politiku nebo víru. Hudba je nositelem sociálních problémů, závislostí, lásky a sexu od dávných časů. Její možnosti jsou nevyčerpatelné ať už se to týká použití nástrojů nebo obsahu textů.

Neexistuje nikdy jen jedna cesta, ta se dá nastínit snad jen u sólisty, kterého produkujete a skládáte mu vše okolo, hudbu, texty, klipy, promofotky atd..., ale o tom v jiné epizodě. Kapela je ale naprosto jiný živočich. Už jen to, že se postavíte před pět lidí, kteří spolu spí na hotelových pokojích, znají se ze všech stran a samozřejmě i své zápory.

Bubeník nemá na paličky, kytarista má strašnou přítelkyni, klavírista má nové klapky se spoustou nádherných zvuků, basák neumí noty a zpěvák hulí jednoho špeka za druhým.

Tohle většinou zjistíte až první den nahrávání, při první konzultaci to nikdo neřeknou, zajímají se v prvé řadě o cenu a o to koho slavného jste ve studiu točil. Jestli máte dost mikrofonů, kolik dní to bude celé trvat a jestli se to stihne. Prostě lustrují si toho týpka, což jste vy, jestli na to máte.

Je dobré jen poslouchat a hledat kladné momenty. Jeden z nich je třeba dobrý na harmonie, jeden píše texty což ostatním nikdy neřekl, kytarista hraje na basu jako pánbůh, klávesák už zjišťuje, že má možnost použít i piano místo kosmického bordelu, zpěvák si od rána vystačil jen s dobrou kávou když běžel koupil bubeníkovi ty paličky za svý a ta strašná přítelkyně je taky fotografka a skvělá grafička. Jedno je ale jisté, nikdy to nebude stejné, pokaždé ty klady a zápory najdete jinde.